Václav Fiala se narodil 11. ledna 1955 v Klatovech. Studoval v letech 1973 – 1976 na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze. V letech 1976 – 1992 uspořádal řadu samostatných výstav obrazů, kreseb a grafiky. V roce 1985 podnikl cestu po Indii a Nepálu, o které napsal knihu V Indii jen tak (1994).
Od roku 1992 vytváří své sochařské práce. V roce 1994 se představil železnými sochami v prestižní pražské galerii Nová síň a dřevěnými sochami-stavbami v Národním technickém muzeu v Praze. Následovala řada autorských výstav a účast na mnoha společných výstavách. V roce 1996 realizoval v Rožnově pod Radhoštěm první práci do veřejného prostoru Pomník obětem první a druhé světové války, který se později stal významným příspěvkem v pomníkové tvorbě po roce 1990 v naší zemi.
V roce 1997 představil své práce na rozsáhlé výstavě ve Starém královském paláci na Pražském hradě. Ve stejném roce získal grant americké nadace Pollock-Krasner a vystavoval v newyorkském Socrates Sculpture Park.
Zúčastnil se mnoha mezinárodních sochařských sympozií, která mu umožnila realizovat práce s kamenem, dřevem a železem.
V roce 2000 dokončil realizaci z carrarského mramoru pro Univerzitní kliniku v rakouském Grazu a vystavil dvě monumentální sochy (Rotunda a Minaret) v pražské galerii Mánes. Tvořil na rezidenčních pobytech v Severní Karolině a v New Hampshire.
V letech 2004 a 2005 vystavoval na největší sochařské výstavě Sculpture by the Sea v Sydney, kde podvakrát získal hlavní cenu Sydney Sculpture Prize.
Fialův sochařský přístup je založen na redukci tvarů a je mnohdy inspirován architekturou. I v malých sochách se odráží jeho smysl pro monumentalitu. Jedním z nejdůležitějších rysů Fialovy tvorby je jeho cit pro začlenění sochy do prostoru.
Je členem S.V.U. Mánes, žije a pracuje v Klatovech.
1997 Grant Nadace Pollock-Krasner, New York
2002 Stipendium Artist in residency, Mc Coll Center for Visual Art, Charlotte, USA
2004 Grant Nadace Pollock-Krasner, New York
2004 Sydney Sculpture Prize – hlavní cena na výstavě Sculptures by the Sea, Sydney, Austrálie
2005 Sydney Sculpture Prize – hlavní cena na výstavě Sculptures by the Sea, Sydney, Austrálie
2011 Sankt-Anna-Preis – za zásluhy v oblasti kultury a umění, Julbach, Rakousko
V Indii jen tak, Kovalam, 1994 (ke stažení v pdf)
Pomník pro Rožnov, Kovalam, 1997
Co nám zbořili - od továrny k hypermarketu, 2009
(Cena za kulturní událost roku 2009 v reginu, Cena PRIX NON PEREANT 2009, média na pomoc památkám, Pro Bohemia, Syndikát novinářů)
Sochy do barokní niky, Hangár F, 2012, ISBN 978-80-904613-1-4
Lesní kostel, Václav Fiala, Michal Kučera, Hangár F, 2020, ISBN 978-80-904613-4-5
V práci se dřevem prozrazuje Václav Fiala až „středověké“ zaujetí procesem tvorby, od výběru kmene až po jeho vlastnoruční opracování, v němž se skrývá rukodělný respekt a pokora před padlým stromem, ale i nezbytná „pýcha“ tvůrce, který si uvědomuje jedinečnost aktu tvoření. V tomto smyslu lze za středověké považovat i architektonické cítění, jež v poslední instanci vlastně touží vystavět chrám. Chrám jako schránku, nádobu, relikviář, loď, dům, svatyni, ráj světa.
PhDr. Anděla Hortová, 1997
Václav Fiala se během let vypracoval v sochaře pracujícího s elementárními geometrickými objekty, postavil je do popředí a umožnil jim působit v nezvyklých situacích, velikostech i kompoziční skladbě. Mění tedy ustálené a údajně skálopevné? Ostatně, je snad napsáno takové desatero o výtvarném umění, které by sloužilo jako direktiva, nebo alespoň vodítko tvorby?
Jsem přesvědčen, že příchod Fialy do českého sochařství byl překvapením a příslibem. Přinesl zcela jiný pohled na stavbu sochy v prostoru. Fiala staví většinou dřevěné architektonické řady elementů, aby prokázal jejich působivost ve zmnožení opakujících se tvarů, aby vysál z tématu jeho osu či silokřivku a dal jí smysl jádra.
Vladimír Preclík, 2004